Maruška Veg: Za dva roky se moje váha změnila o šedesát kilo

Pro mnohé je to trend. Být co nejhubenější, víc hubená či hubený, mít o pár kilo méně. Někomu se to podaří, jinému na chvilku. Někdo to má jako na houpačce. Marie Donajová, blogerka Maruška Veg, tento stav zná. Za dva roky přibrala šedesát kilo. Pak zhubla. Nabrala další kila a pak je v krátkém čase zase dala dolů. „Nejedla jsem skoro nic. Jen zeleninu a občas ovoce," přiznává pětadvacetiletá žena to, že způsob, jakým se tehdy rozhodla hubnout nebyl nejzdravější. Dostala se z toho. Změnila způsob stravování, životní styl, teď má roční dceru a blog se zdravými veganskými recepty. Váhu snižuje i nyní. Úplně jiným způsobem. Postupně a zdravě.

Neomezený přístup ke sladkému

S váhou bojovala už od dětství. „Vždycky jsem byla silnější. Doma jsme nejedli nějak nezdravě, ale jedli jsme hodně. Jako dítě jsem to moc nevnímala, i když rodiče se to nějak snažili řešit. Chodila jsem s mamkou třeba cvičit. Na druhou stranu taťka pracoval u firmy se sušenkami a čokoládou. Měla jsem k tak k tomu celkem neomezený přístup a snědla toho opravdu hodně," vzpomíná Maruška Veg.

Na začátku střední školy se jí váha snížila. Tehdy vážila asi 75 kilo. Pak šla však kila nahoru. „Měla jsem vztah, ve kterém jsem nebyla šťastná, rodiče se rozváděli, já zlenivěla, učila se. Bylo toho na mě hodně. Tak jsem prostě zajídala nepohodu a jedla hodně špatného jídla. Za dva roky jsem pak přibrala šedesát kilo, bylo to šílený," popisuje blogerka, které číslo na váze ukázalo nejvíc 135 kilo. „Věděla jsem, že je to špatně, ale dostala jsem se do bludného kruhu. Obléct se bylo hrozné, ve velikosti padesát se nedá sehnat nic hezkého. Bylo mi dvacet a vypadala jsem na třicet pět. Styděla jsem se sama před sebou, neustále jsem byla zpocená a zadýchaná, i v létě jsem chodila ve svetru a dlouhých kalhotách," vypráví Marie Donajová.

Nápor na psychiku

Hubnutí proběhlo ve dvou vlnách. „Měla jsem sto třicet pět kilo a první půl rok to šlo docela rychle dolů. Chvíli jsem váhu udržovala možná dokonce něco zas přibrala a pak se do hubnutí pustila znova. Hubnutí rozhodně nebylo zdravé. Na svou váhu jsem měla větší kalorický deficit, než bych mít měla. Ke konci už jsem jedla jen zeleninu, občas ovoce. Začalo mi to trochu lézt na hlavu, bylo to už o zdraví. Měla jsem problémy se štítnou žlázou, trpěly klouby, rozházela jsem si hormony, přišla o menstruaci a mohlo to dopadnout mnohem hůře. Nejvíc ale trpěla psychika, " vzpomíná mladá maminka.

Nejhubenější období pro ni byla zima 2016, kdy měla při své výšce 182 centimetrů pětasedmdesát kilo. „V roce 2017 jsem trochu přibrala, aby se mi vůbec vrátila menstruace a já mohla otěhotnět. Po porodu dcery jsem ještě přibrala, jelikož ten první půl rok byl celkem náročný. Během těhotenství jsem váhu nijak neřešila, brala jsem to tak, že kila navíc k němu prostě patří a byla jsem spokojená. Váhu jsem začala řešit až tak půl roku po porodu, protože mi dost záleželo na kojení. Věděla jsem, že se nemůžu pouštět do nějakých šíleností. Nechtěla jsem ohrozit kojení, ani svoje zdraví. Propočítala jsem si výdej, příjem, přidala jsem výdej za kojení a ubrala s příjmem jen malinko, aby šla váha dolů, ale nic mi nechybělo. Začala jsem teď zkrátka hubnout s rozumem. Aktuálně jsem na váze, kterou jsem měla před otěhotněním, ale ještě pár kilo dolů bych chtěla," dodává mladá maminka, která se i s celou rodinou stravuje vegansky.

22. 02. 2019